Jak jeden kluk se sbírkou zkamenělin změnil svět

Geologie není věda

Pokud jste někdy viděli seriál Teorie velkého třesku, určitě si pamatujete, jak tohle sebevědomě prohlásil Sheldon Cooper. My geologové se tomu většinou jen usmějeme. Koneckonců, kdyby geologie nebyla věda, asi bychom těžko věděli, proč vznikají hory, kde hledat uhlí, proč se třese země nebo jak je vlastně naše planeta stará.

Mezi lidmi se geologii někdy říká „věda o kamenech“. To je asi stejně přesné, jako označit medicínu za vědu o náplastech.

Když byla Země mladší než pyramidy Dnes se učíme, že Země vznikla před asi 4,5 miliardy let. Před dvěma sty lety by vám ale mnoho vzdělaných lidí tvrdilo něco úplně jiného.

Věřilo se, že svět vznikl podle Bible přibližně před šesti tisíci lety. Irský arcibiskup James Ussher byl dokonce tak pečlivý, že spočítal i přesné datum stvoření světa: 23. října roku 4004 př. n. l. v devět hodin ráno.

Ano, opravdu i s hodinou. Zkameněliny? Ty byly podle tehdejších představ buď pozůstatkem biblické potopy, nebo zvláštními „Božími hříčkami“. Jenže pak přišla průmyslová revoluce.

Když uhlí znamenalo pokrok Továrny, parní stroje a železnice potřebovaly obrovské množství uhlí a železné rudy. Najednou už nestačilo kopat tam, kde někdo něco náhodou našel.

Bylo potřeba pochopit, co se skrývá pod zemí. A právě tehdy se začala rodit moderní geologie.

Chlapec, který viděl víc než ostatní William Smith se narodil roku 1769 v malé anglické vesnici jako syn kováře. Nebyl bohatý. Nebyl šlechtic. Neměl ani možnost studovat na univerzitě. Měl ale jednu nebezpečnou vlastnost – byl neuvěřitelně zvědavý.

Sbíral zkameněliny, četl všechno, co se mu dostalo do rukou, a pořád se ptal, proč jsou horniny uspořádány právě tak, jak jsou. Na statku svého strýce si všiml něčeho zvláštního. K vážení másla se používaly podivné kameny. Ve skutečnosti to byly zkamenělé mořské ježovky staré asi 165 milionů let.

Zatímco ostatní viděli závaží, William viděl kus dávno zaniklého moře.

Člověk, který četl krajinu jako knihu Protože neměl peníze na studium, vyučil se zeměměřičem. Práce ho zavedla na stavby dolů a plavebních kanálů. Každý nový výkop pro něj byl otevřenou učebnicí historie Země.

Postupně si začal všímat pravidelností. Starší vrstvy leží pod mladšími. A horniny stejného stáří obsahují stejné zkameněliny.

Dnes to zní samozřejmě. Tehdy to byl převratný objev.

Mapa, která změnila geologii William Smith procestoval Anglii křížem krážem. Tisíce kilometrů v dostavnících, pěšky i na koni. Dvacet let měřil, zapisoval a kreslil.

Výsledkem byla první podrobná geologická mapa Anglie, Walesu a části Skotska, vydaná roku 1815. Najednou bylo možné doslova číst krajinu. Geologové, horníci i stavitelé získali mapu, která ukazovala, co se skrývá pod povrchem.

Byl to začátek úplně nové éry.

Génius, kterému nikdo nevěřil Paradoxně člověk, který změnil geologii, neměl jednoduchý život. Kvůli svému původu byl přehlížen, bojoval s dluhy a dokonce skončil ve vězení pro dlužníky. Teprve později si vědecký svět uvědomil, jak mimořádné dílo vytvořil.

V roce 1831 získal jako první geolog nejvyšší možné ocenění – Wollastonovu medaili. Dnes je považována za geologickou obdobu Nobelovy ceny.

William Smith se tak navždy zapsal do historie jako otec anglické geologie.

Co nám po sobě zanechal? Moderní geologie nevznikla v laboratoři. Vznikla v blátě, lomech, uhelných dolech a na prašných cestách Anglie. Díky člověku, který se nebál klást otázky a měl trpělivost hledat na ně odpovědi.

Až tedy příště uslyšíte, že geologie je jen „věda o šutrech“, vzpomeňte si na Williama Smithe. Právě díky lidem, jako byl on, dnes víme, že každý kámen má svůj příběh. A některé z nich jsou staré stovky milionů let.